Lily Peterson: Prefektování se mi dostalo pod kůži!
Ahoj, Lily, jsem moc ráda, že sis na mě udělala čas, abychom mohly spolu posoudit celý školní rok na Hogwarts. A s tím úzce souvisí má první otázka – mohla bys v pár slovech zhodnotit tento rok?
Teď by se z mého řečnění mohlo zdát, že jsme prohráli, ale to vlastně není vůbec pravda. Po roce máme zase famfrpálový pohár a to je prostě něco! Vždycky když se podívám na Cerri a její počet terčíků, tak si říkám, jak je vůbec možné, že té holce neskáče zlatonka do ruky. Neb má asi nějaké lepší aroma nebo co, nevím, každopádně letos se celý červený tým pěkně vyšvihl, krásně jsme spolupracovali, získávali převahu, dávali góly, takže vítězství bylo rozhodně zasloužené.
Vzato kolem a kolem, byl to možná trošku náročnější rok, ale rozhodně maximálně prožitý, a když se ohlédnu zpět, necítím lítost. Dme se ve mně pýcha lva, který ví, že se jeho smečka nevzdala a bojovala do poslední chvíle, vidím mnohá pozitiva a naději. Zakončila bych to slovy: "co tě nezabije, to tě posílí".
Pokud jde o to, zda mi to něco vzalo nebo dokonce jestli se mě to snažilo zabít, tak záleží, jak se to vezme. Hog mi tento rok vzal strašně moc času, někdy si říkám, co jsem vlastně těch několik pár měsíců dělala u mudlů. Upřímně nevím. -lehce se zarazí a pak s úšklebkem pokrčí rameny-
Sama jsi to už nastínila, přesto mě nech se chvíli podivovat nad tvou neskutečnou schopností vykonávat tolik věcí na hradě, speciálně pak v Nebelvíru. Člověk tě vidí několikrát denně, jak si povídáš s lidmi v kolejce i mimo ní, jak organizuješ všelijaké akce, účastníš se kdejakých slavností a večírků – jak to všechno stíháš? Jaký je tvůj recept na tak akční život – přesně rozplánovaný časový rozvrh nebo jedeš v rámci deadlinu? –šibalsky se uměje-
-zasměje se- Jak to stíhám? Já si právě vůbec nemyslím, že bych něco stíhala. Naopak mám někdy pocit, jak jsem ten čas zase proflákala. Možná je to z toho důvodu, že se snažím dělat více věcí najednou, merlinužel multitasking není mou silnou stránkou, takže ve výsledku neudělám nic pořádně. Na Hogu je to naštěstí o tom, že nemusím dělat věci sama. Vypíšu večírek a on už se pak nějak zvrtne sám, soutěže a úkoly promýšlím v mudlpráci, ale stejně většinou nejvíc nápadu dostanu při rozhovoru s nějakým kamarádem a tak... ono se to vždycky nějak udělá samo. Nejhorší je se k tomu dokopat.
Neboj se, podle mě všechno stíháš úplně s přehledem! –mrkne- Zastavme se i u pohárové záležitosti. Letos Nebelvír ukořistil „jen“ jeden z pohárů a to famfrpálový, školní pohár nám vyfoukl Zmijozel. O tvých pocitech jsi již mluvila na začátku rozhovoru, já se tě chci však zeptat, jak myslíš, že to zapůsobilo na nebelvírské osazenstvo? Jak se s tím podle tebe popereme?
Nemyslím si, že by nebelvírští byli ztrátou školního poháru nějak citelně zasaženi. Samozřejmě se našli jedinci, co byli trošku nebo více zklamaní, ale není důvod, aby to kolej nějak zásadně zasáhlo. Není to ani první ani poslední pohár, který nám utekl, tak z toho nedělejme vědu. Díky absenci většího soupeře v loňských letech jsme možná trošku usnuli na vavřínech, ale teď to víme a příští rok ukáže, zda s tím umíme něco udělat.
S tím mohu jen souhlasit. -usměje se- Teď z jiného soudku! Pozastavme se u plánované akce na léto. Z tvého pohledu o tom bude tvůj vlastní článek, přesto jsi hlavní organizátorkou, proto by mě zajímalo, co od tohoto letního dobrodružství čekáš a co mají čekat ostatní?
Ideou letního dobrodružství bylo scelit kolej. Užít si společně strávený čas, zafantazírovat si, pohrát si, zasmát se. Uvolněte se a užijte si to, nebude to nic náročného, uvědomuji si, že si potřebujeme především odpočinout.
To rozhodně potřebujeme! Myslím, že si díky tobě užijeme skvělé prázdniny a máme se na co těšit. Nyní však tě už nebudu zdržovat. Nezbývá než poděkovat za tvé vyčerpávající a hodnotné odpovědi. Děkuji! -usměje se-
Není zač, doufám, že jsem tebe ani čtenáře příliš nevyčerpala. -zařehní se a jde se dál flákat-